IMG_5648

MY SE DUCHŮ NEBOJÍME

Halloweenské řádění

 „Ahoj upíre!“ „Čau zombíku.“ „Musím uznat, že ti to dnes moc sluší, malá čarodějnice.“ „Ale jen mi moc nelichoť, duchu.“

Ve strašidelný zámek se proměnila naše škola ve čtvrtek 2.11. a „halloweenské řádění“ ustalo až dne následujícího.

V prvních dvou vyučovacích hodinách probíhala výuka zábavnou formou v halloweenském stylu. Nechyběly ani  hry a soutěže, při kterých se děti bavily, ale zároveň se i něco nového dozvěděly a naučily. Pak následovala dvouhodinovka výtvarných a pracovních činností, v jejímž rámci děti vydlabávaly dýně a vyráběly z nich halloweenské svícny.

To hlavní však nastalo až úderem páté hodiny odpolední. Malá strašidýlka v těch nejnápaditějších a naprosto úžasných maskách a kostýmech přivítala slavnostně a patřičně hrůzyplně vyzdobená škola včetně obřího „megapavouka“ číhajícího v rohu. Tato senzační výzdoba byla hlavně zásluhou výtvarně nadaných dětí a paní učitelek. Také pod jejich vedením vyráběly děti krásné lampionky, aby se připravily na večerní procházku v okolí školy.

Ještě předtím však proběhla večeře. Nutno říci, že paní kuchařky nezůstaly s nápady a fantazií pozadu, a jak na čtvrteční večeři, tak i na páteční snídani uchystaly sváteční strašidelné menu, jehož součástí byl mimo jiné čarodějnický nápoj. Přestože jídlo nebo některé jeho součásti vzhledem připomínalo občerstvení na party rodiny Addamsových, vše bylo velmi kvalitní a chutné, protože naše kuchařky už to ani jinak neumí.

Po večeři jsme se všichni společně s rozžatými lampionky vydali na hřbitov, abychom si klidným a vážným způsobem připomněli a uctili památku zesnulých. Pověděli jsme si něco o tom, jak se máme chovat na pietních místech, kde vzpomínkou a světýlkem poděkujeme těm, kteří už tu s námi nejsou, ale jejichž práce a láska zde stále zůstává.

Na ty odvážné poté čekala stezka odvahy. V menších či větších skupinkách ( a ti nejstatečnější dokonce i samostatně ) procházely děti nočním okolím školy a hřbitova. Na trase je kromě figuríny pana Jošta, pohozené v křoví u cesty, čekali také jejich učitelé. Ne snad, aby je děsili ( toho si žáci dost užijí ve škole), ale především aby dohlíželi na jejich bezpečnost.

Po návratu do školy byla pro zájemce nachystána „černá hodinka“, kde si ti, kteří mají rádi příjemné mrazení v útulně vytopené místnosti, vyslechli sérii strašidelných historek.

No a pak už se šlo na kutě. Někteří usnuli, jako když je do vody hodí a ani jim nějak nevadilo, že se nenacházejí ve svém domácím „pelíšku“, ale ve spacáku na podlaze třídy. Jiným to usínání trvalo trochu déle, protože byli poněkud rozrušeni tou spoustou zážitků a také těšením se na další den.

V pátek po budíčku a nezbytné hygieně následovala již zmíněná „strašidelná“ snídaně a brzy poté pro nás přijel objednaný autobus, aby nás odvezl do Bruntálu.

Zde pokračoval další program tohoto halloweenského projektu. V památné budově Petrina jsme navštívili městskou knihovnu, kde proběhla zajímavá a poučná beseda s paní knihovnicí Visurovou. Naším dalším cílem ve stejné budově byla Stanice přírodovědců, která je součástí Střediska volného času. Zde nás odborně provázela a roztomilá i (pro někoho) strašidelná zvířátka nám předváděla ředitelka stanice paní Rozprýmová.

Plni dojmů jsme se vraceli do Razové a slíbili si, že podobným a dalším zajímavým akcím rozhodně není konec. Protože učení nemusí znamenat jen sezení v lavicích. A příležitostí jak se něco dozvědět, naučit  a poznat formou hry a zábavy, je opravdu mnoho.

Mgr.Karel Mašlík